Andromeda – Cesta do nitra srdce II. (The Heart of the Journey)

Hrozící nebezpečí nemůže odradit Harpera v jeho záměru se vrátit na rodnou planetu. I přes veškeré varování stále směřuje svou stíhačku směrem k planetě. Dylan nemá jinou možnost, než nakázat použití záchytných lan. Harper v tuto chvíli není schopen uvažovat logicky a je tedy na nich ho zachránit před jistou smrtí. V poslední chvíli se jim to také daří. Těsně před zničením planety jí opouští Nietzscheanké lodě. Ty ve spojení s Propastí mohou za veškeré zlo v systému. Zničili Zemi a zanedlouho se chystají si podrobit i Tarazet. A právě k němu Andromeda míří. Je potřeba urychleně dozbrojit, aby byla schopná efektivního boje. Ale i tak proti takovéto přesile nemají příliš velkou šanci. Každý, kdo se rozhodne zůstat a bojovat, to musí udělat dobrovolně. Jediný, kdo váhá je Doyle. Přeci jen jejím domovem je Seefra. Ale rozhodně nehodlá své přátele nechat v boji samotné, do rozhodující bitvy o Tarazet se postaví s nimi.

Zatímco se Andromeda připravuje do obranné pozice, Beka míří na planetu naložit Rhadeho. Ten je ale rozhodnut zůstat a bojovat do hořkého konce. Nic na jeho názoru nemůže změnit horda Nietzscheanských žoldáků útočící na jeho pozici. Pokud chce Beka opustit planetu, je na to nejvyšší čas. Rhade hodlá zadržet postupující útoky do doby, než se dostane do bezpečí. První výstřely padají i na oběžné dráze Tarazetu. Nietzschany zaskakuje ničivý útok Andromedy. Ta však také schytává několik zásahů, včetně dost kritického. Dylan při cestě k místu poškození naráží na Mauru. Ta mu dává poslední příležitost utéci a dožít v poklidu na Seefře. Dylanovi však již dávno došlo, o co v této hře jde. Maura je ztělesněním Propasti, to ona je to zlo, proti němuž tak usilovně bojují. I když se jí podařilo všechny ostatní obelhat, on ví své. Mauru porazit nedokáže, ale aniž by to tušil, dostal od Flavina řešení.

Musí se vydat na cestu věků, jedinou silou ve vesmíru schopnou zastavit temnotu, je světlo, Trancino slunce. V tom se jim snaží zabránit dvojče Trance. To se zjevuje hned vedle ní a žádá o zastřelení té podvodnice. Dylan chvíli váhá, než nakonec střílí. Vodítkem v poznání té pravé Trance mu je slza. Jen ta jejich Trance má emoce vypovídající o jejím dobrém srdci. Nyní již nic nebrání Andromedě nastoupit cestu věků a dovést Vedranské slunce k Propasti. Jejím zničením se završuje pětiletá snaha vnést do chaosu vesmíru trochu pořádku a zejména tu naději. Zničení Ducha propasti uvádí vše do starých kolejí. Tarn-Vedra je opět součástí sytému a opadlo i Nietzscheanské nadšení k útoku. Společenství tuto zkoušku ustálo.

Comments are closed.